Paraguái péina omoñepyrũma ko ararundýpe Ypykuéra Ñe’ẽita Pa Ary Yvy Ape Ári (Decenio Internacional de las Lenguas Indígenas, DILI 2022-2032), oñeha’ãpotávo ombohape apopyrãnguéra oykekokuaátava umi 19 ypykuéra ñe’ẽ teépe ñane retãme. Ko aty oiko Centro de Interpretación – Circuito Vivencial del Mundo Guaraní de Yguazú (Alto Paraná tavusúpe) ha omoirũ heta tetã mburuvicha ha ypykuéra aty peguakuéra, taha’e mbya ha ava guarani, ha avei maká.
Ko aty ombosa’i Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha (PÑS) ha oykeko Yguasu ha Ciudad del Este Tavao, ha avei Alto Paraná Tavusu. Omoakã PÑS sãmbyhyhára, Ladislaa Alcaraz de Silvero; Yguasu Tavao moakãhára, Mauro Makoto Kawano Agüero; ambueve mburuvicha ha ypykuéra myakãharakuéra.
Sãmbyhyhára Ladislaa ñanerenoimbaite ñamoirũvo opa mba’e ojejapótava DILI ryepýpe. “Estamos convocados a trabajar en este Decenio Internacional de las Lenguas Indígenas todas las instituciones de los tres poderes del Estados, los pueblos indígenas, el ámbito académico, las empresas, agentes públicos y privados, y todas las partes interesas en estos temas de lenguas, culturas, educación”, he’i.
“Maymavaite ñandeja ñamba’apo hag̃ua ñane ñe’ẽnguéra rehe, ha iñe’ẽharakuéra tenondete. Upévare, romomba’e guasueterei líder-kuéra rembiapo rehe”, he’i sãmbyhyhára.
Avei, ojejure mayma ypykuérape tove tohenduka iñe’ẽ teekuéra, jepéntemo noñeikumbýi, péicha ikatu rehe jahechauka jahávo mayma tetãyguárape Paraguái reko jopara ha ñe’ẽita iporãiteha.
Omombe’u avei oĩha 6 ypykuéra ñe’ẽ, umi 19 apytégui, ikangy ha oguepotaitéva ñane retãme, ha tekotevẽtereiha ñamba’apopa oñondive jahehcápa toñeñongatu, toñemoasãi ha toñemombaretejey ko’ã ypykuéra ñe’ẽ.
Ko atýpe, ojehecharamo ypykuérape, ko’ýte mbya, ava ha maka atýpe, taha’e iñembo’e puraheikuéra térã iñe’ẽ teekuéra rupive.
Avei, ko atýpe oñehesa’ỹijo kuaapy Ypykuéra Ñe’ẽita Pa Ary Yvy Ape Ári rehegua, oisãmbyhýva Ypykuéra Ñe’ẽita Ñeñongatu ha Ñemoasãi moakãharapavẽ PÑS pegua, Rossana Bogado de Orué. Ha’e ohesa’ỹijo mba’etépa ko DILI, opa mba’e hi’ãva ojejapo ha Paraguái guive ikatúva ojehupyty ypykuéra ñe’ẽita rehehápe.
Ko DILI jekuaauka ypy Región Oriental-pe oñepyrũ mboyve ojeguata Centro de Interpretación - Circuito Vivencial del Mundo Guaraní, Yguasúpe. Kóva omoirũ avei mburuvichakuéra ha ãva apytépe oĩ ONU moakãhára Paraguáipe, Mario Samaja.
Ko aty guasúpe, Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha ha Ciudad del Este Tavao remimoĩmby omboheraguapy ñoñe’ẽme’ẽ ha he’i ojupe hikuái omba’apo joajutaha hembiapo teekuéra rehehápe.
Compartir esta noticia
Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha oikuaauka ko ára guive oĩha Sãmbyhyhára ramo haihára Alfredo Javier Viveros Martínez. Ko ñemoguahẽ ypy oiko kuri Salón Auditorio Secretaría Nacional de Deportes-pe, oñemboajehápe Tembiapoukapy Ppy 583/2023 Tetã…
Ver másOñemohendávo “Unidades de Asuntos Lingüísticos” Tavao ha Tavusuokuéra ryepýpe oñemboajeháicha tembiapoukapy 6797/17,ojegueroguataporã kuri Ñomoirũ aporeko ha ñe’ẽpykuaa Tavaokuéra Villeta,Luque ha Guarambarépe.
Ver másÑe’ẽnguéra Rape’apo Moakãhapavẽ Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha pegua,Instituto Superior de Lenguas UNA ha Ministerio de Salud Publica ha Bienestar Social omohu’ã ko árape Mbo’epy guarani ñe’ẽ rehegua.Ko tembiapo og̃uahẽ 500 mba’apohárape, umíva…
Ver másYpykuéra Ñe’ẽ Ñeñongatu ha Ñemyasãi Myakãha Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyhapegua kuaaharakuéra, iñe’ẽrysýi hikuái Amandaje Guasu Ñe’ẽporãhaipyre reheguápe.Myakãhára Rossanna Bogado de Orue ha Sonia Avalos, Ypykuéra Ñe’ẽ oguepotáva Ñemoingove ha…
Ver másParaguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha (PÑS) oikuave’ẽ reiete mayma omoñe’ẽsemívape mbohapy aranduka tembipurupyahu rupive, ñe’ẽrapereka rehegua oñemohu’ãmava’ekuke Ñe’ẽ Rapereka Moakãhapavẽ, PÑS pegua, guive. Ko’ã aranduka ojejuhúta ojeikéramo ko’ápe:…
Ver másAty ojejapova'ekue pyendavusu Zoom rupive Paraguái Ñe'ẽnguéra Sãmbyhyhára Ladislaa Alcaraz de Silvero, Moakãharakuéra ha mba'apohára Paraguái Ñe'ẽnguéra Sãmbyhyha ha Centro Nacional de Computación UNA-pegua apoharakatukuéra ndive oikuaauka hag̃ua…
Ver más